Patnáctihlasou mužskou verzi skladby Gorale s doprovodem bicích nástrojů a cimbálu premiéroval na festivalu Svátky písní Olomouc v roce 2024 Spevácky zbor slovenských učiteľov vedený Štefanem Sedlickým. Poté se skladba stala součástí jeho soutěžního repertoáru. Na festivalu Praga Cantat 2024 SZSU zvítězil a obdržel „zvláštní cenu za vynikající interpretaci Vičarovy kompozice Gorale“. Další ocenění získal v roce 2025 na European Choir Games and Grand Prix of Nations v Aarhusu a v květnu 2026 na Medzinárodnej zborovej súťaži Feliksa Nowowiejskiego v polském Barczewu. Právě tam měla sborová kompozice podle předsedy SZSU Ladislava Sabolčáka mimořádný ohlas také u polského publika:
„Práve skladba Gorale v úprave českého skladateľa Jana Vičara, ktorej melódia a text vychádzajú z poľskej ľudovej piesne, mala v publiku mimoriadny úspech. Poľské zbory, ako aj obyvatelia mesta si ju začali spievať všade tam, kde zbor videli prechádzať – či už na námestí, v uliciach mesta alebo na spoločenskom stretnutí zborov pri vatre. Ocenili, že sme do ich krajiny prišli práve s touto ich dynamickou a vtipnou piesňou. Bolo to skutočne veľmi pekné a milé gesto.“
Vičarova folklorní stylizace Gorale je rovněž součástí kmenového repertoáru českých dětských špičkových sborů, zejména královéhradeckého Jitra a karvinského Permoníku. Při svém vítězství na mezinárodní soutěži v Tokiu v roce 2024 ji uvedla také olomoucká Campanella pod vedením Jany Synkové. V roce 2025 zazněla rovněž při soutěžním vystoupení plzeňského Kajetána Anny Marie Lahodové v dánském Aarhusu. Kajetán byl po soutěži zařazen organizací INTERKULTUR mezi deset nejúspěšnějších sborů světa.