upravil Jan Vičar z podnětu sbormistryně Martiny Juríkové pro vánoční koncert (18. prosince 2021) mezinárodně proslulého karvinského Permoníku. Pásmo je tvořeno nejznámějšími českými koledami a trvá asi 10 minut. Počítá s dětským a smíšeným sborem, zpěvem publika a malým symfonickým orchestrem. Autor vytvořil také zjednodušenou verzi, v níž sbor zpívá pouze jednohlasně a orchestr je nahrazen houslemi a klavírem.
Kantáta „Terezčiny hvězdy“
na libreto skladatele Jana Vičara a verše Jiřího Žáčka pro baryton/recitátora, dětský sbor, smyčcový orchestr a harfu vznikla s podporou Olomouckého kraje. Její rozsah je 38 minut a provedení připravuje olomoucká Campanella a českobudějovická Jitřenka.
Kantáta „Tempus iuvenis“ v distribuci nakladatelství Schott
Partitura a hlasy kantáty Jana Vičara Tempus iuvenis pro koloraturní soprán, hluboký bas, smíšený sbor a orchestr byly v roce 2020 vydány Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu v Praze. Kompozici distribuuje rovněž německé nakladatelství Schott.
Oficiální YouTube kanál
V době koronavirové na sklonku roku 2020 byl založen oficiální YouTube kanál Jana Vičara. Přináší několik audiovizí jeho kompozic a seskupuje rovněž pod několik „playlistů“ desítky autorových hudebních titulů zveřejněných různými interprety a institucemi v minulých letech.
„Vysoko hvězda“
Jan Vičar zkomponoval pásmo koled pro smíšený sbor, sóla a orchestr Vysoko hvězda / Shining Star / Alte Stella. Výsledný celek zahrnuje koledy Joy to the World (anglická/americká), Buvaj, dieťa krásne (slovenská), Riu, riu, chiu (španělská), In the Bleak Midwinter (anglická/kanadská), Gore gwiazda Jezusowi (polská), Kristus Pan se narodil (moravská) a úryvky z rakouské Stille Nacht (s funkcí noční „rondové promenády“). Dvacetiminutová kantáta vznikla z podnětu česko-kanadského sbormistra Jakuba Martince pro kanadsko-americko-evropsko-české turné chlapecko-mužského sboru National Boy Choir of Canada plánované ve spolupráci s lokálními filharmoniemi na prosinec 2020. Toto turné bylo z důvodu koronavirové pandemie zrušeno a přesunuto na prosinec 2022. Premiéru díla proto uvede 18. prosince 2021 za řízení Stanislava Vavřínka smíšený sbor Permoník a Janáčkova filharmonie Ostrava v Městském kulturním domě v Karviné. Vznik kompozice byl částečně finančně podpořen v rámci Programu podpory kultury v Olomouckém kraji. Autor vytvořil rovněž jinou její verzi, v níž je orchestr nahrazen houslemi, klavírem a perkusemi ad libitum.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci se po čtyřech letech omluvila
Dne 9. července 2020 byla na oficiálním webu olomoucké univerzity zveřejněna omluva tohoto znění: „Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci tímto vyjadřuje omluvu panu prof. PhDr. MgA. Janu Vičarovi, CSc., za své nekorektní jednání při neprodloužení jeho pracovní smlouvy v roce 2016.“
K 31. srpnu 2016 přestal být Jan Vičar nedobrovolně olomouckým akademikem. Nepochopitelné rozhodnutí tehdejší vedoucí Katedry muzikologie Lenky Křupkové a tehdejšího děkana Filozofické fakulty, dnes prorektora Univerzity Palackého Jiřího Lacha, neprodloužit jeho pracovní smlouvu byť třeba jen na částečný úvazek a na 1-3 roky nezvrátil ani protest „Neberte nám Vičara!!!“, který podepsalo cca 80 studentů a doktorandů. Na základě analytického materiálu vypracovaného úřadem ombudsmana podal Jan Vičar 20. srpna 2019 žalobu na náhradu nemajetkové újmy a poskytnutí omluvy za diskriminaci (z hlediska věku, a tedy v rozporu s antidiskriminačním zákonem z roku 2009). Soudní mediace uskutečněná v době nedávné koronavirové epidemie nakonec vyústila ke stažení žaloby a uzavření „Dohody o narovnání“, kterou podepsali žalobce – a na straně žalované univerzity rektor UP Jaroslav Miller a nový děkan FF UP Zdeněk Pechal. Součástí ujednání bylo i zveřejnění výše uvedené omluvy. Viz o tom také d-Žurnál, FF UP se omlouvá či Potlesk pro Jana Vičara.
Kampata v době koronavirové
Soubor malých dětí z pražské Kampy nazpíval pod vedením sbormistryně Denisy Dohnalové jako „corovideo“ Vičarovy a Žáčkovy Slony v porcelánu. Sloni v porcelánu
Český rozhlas Vltava
V šedesátiminutovém pořadu „Tvorba Jana Vičara“ byly na stanici Vltava dne 25. dubna 2020 uvedeny v rozhlasové premiéře Rozpomínka M a Rozpomínka Ž (hrálo jazzové kvinteto ve složení Petr Chadim – tenorsaxofon; pískání, Jan Přibil – trubka, Ľudovít Kotlár – klavír, Peter Korman – kontrabas a Kamil Slezák – bicí). Autorka pořadu Renáta Spisarová-Kotík představila posluchačům také Hudbu pro smyčce a tympány a Žítkovskou bohyni, a to v provedení Moravské filharmonie, mezzosopranistky Barbory Poláškové a dirigenta Marka Štilce. Viz Audioarchiv
„Píseň starého blázna“ aneb Jazzově-rockově-popové úlety na CD
Tři orchestry, dva pěvecké sbory, patnáct sólových zpěváků a dva režiséři se podíleli na nahrávkách šestnácti písní a skladeb zkomponovaných, aranžovaných a dirigovaných Janem Vičarem. Album Píseň starého blázna tohoto „hudebního cestovatele“ obsahuje swing i rock, divadelní skeče i klukovský popík, klasickou hudbu i jazz. CD vydává ArcoDiva.
Říkám vám, slečny, dejte si pozor!, zpívá Petr Wajsar
„Album skutečně zní jako velký mejdan, takto se prostě má slavit začínající podzim života: vesele, s nadsázkou, vzpomínkami, ale i aktivně. Vičar na své album zařadil nejen svou dávnou písničkovou tvorbu, ale také nejnovější jazzové písně.“ (Milan Bátor, Hudební přístav, Český rozhlas Ostrava, 10. 7. 2020)
„Vičar je profesionálom, ktorý vie perfektne aranžovať. V remesle sa drží odkazu svetovej swingovej scény, ale aj tretieho prúdu brnianskej scény (Pavel Blatný), ktorá je v tomto štýle jedinečná aj v kontexte svetového jazzu. Aranžérske zásahy sa bleskurýchlo menia, takže poslucháč sa nenudí. (…)
K inštrumentálnym skladbám z roku 2019 treba Vičarovi gratulovať. Skvelé skladby, poskytujúce priestor na improvizáciu – Rozpomínka Ž (Moravia Big Band Zábřeh), ale najmä Rozpomínka M, čo je „dodekafonická dvanástka“ v interpretácii Studiového orchestra Brno.“ (Yvetta Kajanová, Hudobný život, 2021, č. 7–8, s. 54–55)
Blázna starého píseň, Hudební přístav 8. 7. 2020
Ostrov pokladů, Hudební přístav 10. 7. 2020
Česká jazzová sklizeň (Jazz Český rozhlas, katalog 2020, s. 10)
Recenze Milana Bátora, Hudební rozhledy, 12. 3. 2021 (roč. 74, č. 3, s. 63-64)
Orchestras: Moravia Big Band Zábřeh (band leader Pavel Doubrava), New Street Band Olomouc (Michal Vičar), Studio Orchestra Brno (Jiří Kotača)
Choirs: Chamber Choir of Lenka Dohnalová-Mlynářová (choirmaster Lenka Dohnalová), Girl’s Choir Kassiopea Olomouc (Hana Vyroubalová)
Soloists – Singers: Lukáš Bitto, Dominika Ďurišová, Tereza Gronychová, Petr John, Jakub Knápek, Josef Kovačič, Jan Majer, Vendula Pumprlová, Jan Sítař, Oldřich Smysl, Ester Stodolová, Zbyněk Terner, Jan Vičar, Michal Vičar, Petr Wajsar
Conductor: Jan Vičar
Music and sound director: Jan Košulič
Post-production and mastering: Jakub Stratílek
TOTAL TIME: 63:41
Available:
https://www.arcodiva.cz/cz/vydavatelstvi/katalog-nahravek/vazna-hudba/cd-243/
Nominace „Tempus iuvenis“
Kantáta Tempus iuvenis (Čas mládí) Jana Vičara pro soprán, bas, smíšený sbor a orchestr byla nominována v kategorii Soudobá kompozice na cenu Classic Prague Awards 2019 (cenu však nezískala). Tato skladba zazněla během roku 2019 v Žilině (výběr sborových částí na festivalu Voce Magna), v Olomouci (slavnostní koncert Moravské filharmonie k 17. listopadu) a v Pardubicích ve světové premiéře (27. března 2019) , kterou řídil Jan Míšek za spolupráce Pardubické komorní filharmonie, pardubických Bonifantes a sólistů Veroniky Kaiserové a Josefa Kovačiče. Kompozice na latinské texty a v rozsahu cca 40 minut je středoevropskou paralelou Orffovy Carminy Burany. Technicky je přístupná i vyspělým amatérským tělesům.