V provedení fagotisty Jana Hudečka a Severočeské filharmonie filharmonie Teplice za řízení Petra Vronského zazněl 31. března 2022 na abonentním koncertě v Kulturním domě v Teplicích Koncert pro fagot a orchestr „Petrovy kameny“.
O třetím provedení své skladby napsal Jan Vičar v děkovném dopise řediteli pořadatelské instituce Romanu Dietzovi: „Petrovy kameny“ jsem včera, po pěti letech od premiéry, vnímal objektivněji, jako něco cizího, neznámého, a byl jsem (v pozitivním i negativním smyslu) překvapen, co jsem to vlastně spáchal. Výkon sólisty byl mistrovský. Ještě lépe to charakterizovala nadsázka jednoho z Vašich fagotistů, „že by potřeboval cvičit asi tak 400 let, aby dosáhnul dokonalosti Hudečkovy hry.“ Potěšila mne rovněž vřelá odezva publika a jásot ze zadních řad sálu – údajně studentů fagotového oddělení teplické konzervatoře. Posluchačům i hudebnímu nástroji Hudeček nakonec poděkoval nevídaným gestem, skloněnou hlavou s čelem opřeným o svůj fagot. Hra orchestru byla přesná, jasná a barevně odstíněná. Ocenil jsem „studiovou akustiku“ koncertního sálu a využití velkých orchestrálních smyčců, jejichž plastická modelace vtiskla hudebním útvarům proměnlivý prostor a nečekanou hloubku. Sólista přitom nebyl ani v úsecích požadujících jeho hru pianissimo překryt. (Jsem překvapen? Asi nikoli. Vždyť si pamatuji Petra Vronského jako kdysi jedinečného mladého houslistu a vítěze Soutěží tvořivosti mládeže… a později jako skvělého dirigenta několika mých děl!) Rachot „valících se kamenů“ ve 3. větě, kombinovaný s míhajícími se paličkami a poletujícími zlatými kadeřemi tympanistky, to byl zážitek i mimohudební… Mohl bych ještě pokračovat, avšak uzavírám prostým: děkuji!